Stejně jako například u aut, i u elektroinstalace platí, že preventivní údržbou dokážete předejít případným větším poruchám – to se týká starých i moderních elektroinstalací. V článku jsme se zaměřili na zásuvky, protože jde o nejpoužívanější prvky domácích elektroinstalací. Poradíme vám, jak často a jakým způsobem je kontrolovat, abyste předešli případným problémům.
Problémem jsou hlavně spoje a hliník
Nejčastějším problémem v elektrických zásuvkách je povolená svorka, která spojuje vodiče. Při uvolnění vzniká nedokonalý kontakt s horší vodivostí, a tedy s vyšším přechodovým odporem. Při průchodu proudu se vinou tohoto odporu kontakt zahřívá, což může mít za následek nejen roztavení zásuvky, ale i požár.
Vrásky na čele nejednomu elektrikáři nebo majiteli nemovitosti způsobovaly (a dodnes způsobují) zejména hliníkové vodiče, které se v domovních elektroinstalacích ve velké míře používaly do roku 1989.
Hliník totiž pod tlakem ve svorce časem „teče“, zplošťuje a uvolňuje se v pružinové svorce (jakou používají moderní zásuvky), která časem ztratí svůj přítlak, nebo pod slabě utaženým šroubem (případně se zlomí pod silně utaženým). Tento problém ale obvykle neodhalíte pohledem na zásuvku ani testováním pomocí běžné zkoušečky. V krajním případě se může projevit elektrickým obloukem, hovorově označovaným jako jiskření, s typickým bzučením.
Na zásuvce se mohou opotřebovat i kontakty, které drží zasunutou samotnou zástrčku (vidlici). I v tomto případě se kontakty vlivem přechodového odporu zahřívají – tím více, čím je připojený spotřebič výkonnější. Tuto poruchu můžete odhalit podle toho, že zástrčka s vidlicí je teplá nebo horká.
Poruchy mohou vzniknout i nesprávným zapojením zásuvky, a to přehozením jednotlivých vodičů. To může mít za následek nefunkčnost proudového chrániče, v případě třífázových 400 V zásuvek i spotřebičů s elektromotorem. Třífázový elektromotor totiž potřebuje správný sled (pořadí) fází, aby se otáčel požadovaným směrem.
V domácích podmínkách můžete zapojení jednofázové i třífázové zásuvky testovat běžnou elektrickou zkoušečkou, která dokáže přítomnost napětí jednopólově i dvoupólově (např. model SN-02).
Odborník odhalí problém rychle
Revizní technici, kteří provádějí odborné prohlídky a zkoušky elektrických zařízení (revize), někdy dokážou problém se zásuvkou odhalit i bez jejího rozebrání. Mají totiž k dispozici specializované měřící přístroje, které dokážou identifikovat správné zapojení zásuvky, sled fází v třífázové zásuvce, případně změřit izolační odpor nebo tzv. impedanční smyčku. Právě měření impedanční smyčky měří celkový odpor celého zásuvkového obvodu – od samotných zásuvek přes rozvaděče až po trafostanici.
Dokážou tak odhalit případný přechodový odpor na uvolněných svorkách v zásuvkách, rozbočovacích krabicích i rozvaděčích. Pokud tedy máte problémy se zásuvkou, je lepší pozvat si odborníka, který disponuje potřebným vybavením, nemluvě o tom, že zásuvky by měl opravovat a měnit pouze kvalifikovaný elektrotechnik.
Zapamatujte si:
- Nejen zásuvky, ale celou elektroinstalaci musí pravidelně kontrolovat revizní technik.
- Revizi ve zděných obytných budovách musí provádět každých pět let.
- V obytných budovách zhotovených z materiálů se stupněm hořlavosti C, D, E a F1 musí provést revizi každé dva roky (do této skupiny patří například i dřevodomy).
- Nejčastější poruchou jsou uvolněné kontakty, které mohou mít za následek požár, projevují se zahříváním zásuvky nebo elektrickým obloukem (typické bzučení).
- Porucha může vzniknout i nesprávným zapojením 230 V a 400 V zásuvky.
- Revizní technik má k dispozici speciální měřící přístroje, kterými poruchu rychle odhalí.
- Rozebírat nebo opravovat zásuvky a jinak zasahovat do elektroinstalace by měl jen kvalifikovaný elektrikář.
