Jak funguje hromosvod a proč je dobré myslet na jeho údržbu

Každou sekundu udeří na zemský povrch cca 100 blesků. Přestože v České republice trvá bouřková sezóna pouze několik měsíců, blesky i tak dokážou způsobit vysoké škody. Proč byste měli váš dům před bleskem chránit?

Krátký, ale nebezpečný

Blesk je velmi krátký výboj statické elektřiny nahromaděné v atmosféře. Jde v podstatě o vyrovnávání el. potenciálu mezi atmosférou a zemským povrchem. Problém nastává, když se mu do cesty postaví váš dům. Blesk má totiž tendenci hledat cestu nejmenšího možného elektrického odporu mezi atmosférou a zemí.  Vůbec mu nevadí, že jde např. o vnitřní elektroinstalaci v domě, televizní či jiné slaboproudé rozvody nebo vodovodní či plynové potrubí, případně další elektricky vodivé předměty.

Navzdory jeho krátkosti je velmi intenzivní, špičkový proud může dosáhnout až 25 000 A. Pro srovnání, vodiče v zásuvkovém elektroinstalačním okruhu v domě jsou dimenzovány na 16 A (asi nemusíme zdůrazňovat, že jistič vás před bleskem neochrání). Takový intenzivní proud dokáže bez problémů roztavit a v některých případech doslova odpařit vodiče elektroinstalace, což většinou vede k požáru.

Ojedinělé nejsou ani případy, kdy bleskový proud procházející přes rozvody elektroinstalace vytrhne vlivem vyvolaného elektromagnetického pole vodiče ze stěny spolu se zásuvkami, vypínači, nebo dokonce rozvodnou skříňkou.

Uvedeným situacím však můžete zabránit instalací hromosvodu. Jeho úkolem je tento bleskový proud svést do země po bezpečné trase tak, aby při tom nebyla ohrožena bezpečnost samotné stavby ani lidí, kteří se v ní nacházejí.

Potřebuji na domě hromosvod?

Na mnoha starších domech hromosvody chybí, neboť legislativa byla v minulosti v tomto směru benevolentnější. Mnoho lidí se tak spoléhalo na hromosvod na sousedově domě, který byl vyšší, a tak měl teoreticky ochránit i jejich obydlí.

Spoléhat se na domněnky však není rozumné a o komplexní ochraně domu před účinky atmosférického výboje by měl rozhodnout projektant. Ten kromě nutnosti hromosvodu určí i jeho typ a komponenty, které by měly být použity k jeho realizaci. Bere při tom do úvahy typ objektu, jeho tvar, výšku, stavební materiály, objekty na střeše (antény) atd. Vychází ze souboru norem o hromosvodech ČSN EN 62305.

Tak jako vnitřní elektroinstalaci musí i hromosvod instalovat kvalifikovaný elektrikář s osvědčením pro instalaci hromosvodů. Hromosvod musí projít první odbornou prohlídkou a odbornou zkouškou (revizí), kterou může provést pouze kvalifikovaný revizní technik. Samozřejmě i hromosvod – podobně jako elektroinstalace – podléhá pravidelným revizím.

Návrh, montáž i kontrola hromosvodu tedy patří do rukou odborníků a neměli byste se o ni pokoušet sami. V případě neodborných zásahů se při výskytu problému vystavujete možným ekonomickým i trestně právním důsledkům (neproplacení pojistného plnění, obvinění z ohrožení osob nacházejících se v domě nebo objektu atd.).

Bez kvalitního uzemnění to nepůjde

Aby mohl být bleskový proud bezpečně sveden do země, musí být dům uzemněn pomocí kvalitního uzemnění, které má dostatečně nízký zemní odpor. U novostaveb se nejčastěji používá tzv. zemnící pásek , který se vytvoří pomocí ocelové pásoviny v betonových základech domu.

Jeho vývody jsou vyvedeny vně na místech plánovaných svodů hromosvodu. Další vývod je uvnitř objektu v tzv. hlavní uzemňovací svorce (HUS), která se nejčastěji nachází v kotelně či v tzv. technické místnosti domu pod elektrickým rozvaděčem. Na HUS se následně připojují i ​​některé vnitřní části elektroinstalace, jako např. uzemňovací vodiče, vodiče hlavního pospojování a pomocí dostatečně dimenzovaného vodiče i svorkovnice PE ochranných vodičů rozvaděče.

Vhodný uzemňovač pro hromosvod můžete realizovat i dodatečně pomocí tzv. zemních tyčí, pásů, drátů, desek atd., aniž byste museli zasahovat do základů domu.

Komponenty hromosvodu

Hromosvod se dělí na několik hlavních částí:

• Jímací zařízení – slouží k zachycení bleskového výboje. Může být tvořeno jímacími tyčemi, jímacím vedením nebo stožárem či jímacím lanem (u oddálených hromosvodů).
• Svody – jsou tvořeny vodičem s dostatečně nízkým odporem. Počet svodů se určuje podle tvaru a rozměrů chráněného objektu. Nejčastěji se používá pevný drát – kulatina z pozinkované oceli (FeZn), mědi nebo speciální slitiny hliníku (AlMgSi), méně často hliníkové nebo měděné hromosvodové lano.
• Uzemňovač – vytváří spolehlivé vodivé spojení se zemí a pomáhá v ní rozptýlit bleskový proud. Musí mít dostatečně nízký zemní odpor (max. 10 Ω celkově, max. 15 Ω na jednotlivý svod), musí také být dostatečně odolný vůči korozi a mechanickému poškození.
• Zkušební svorka – je nezbytnou součástí hromosvodu. Slouží k jeho rozpojení a měření uzemňovacího odporu jednotlivých svodů. Musí být označena unikátním číslem a být jednoduše přístupná kvůli pravidelným revizím. Pokud ji chcete ukrýt pod omítku, musíte použít vhodnou podomítkovou krabici.

Jímací zařízení spolu tvoří tzv. záchytnou soustavu. Ta pod sebou vytváří ochrannou zónu, která má tvar kužele s vrcholem na horním konci jímacího zařízení. Kužel má vrcholový úhel alfa, který se určuje normou podle třídy ochrany objektu LPS a typu hromosvodové soustavy, přičemž chráněné jsou části stavby, které se nacházejí v jeho nitru. Vhodný typ jímací soustavy tedy určí projektant podle typu a velikosti střechy a také objektů, které se na ní nacházejí.

Na rodinných domech se šikmou střechou se nejčastěji používá tzv. hřebenová jímací soustava, kdy je jímací vedení umístěno na hřebeni střechy. U plochých střech se používá tzv. mřížová soustava, tvořená sítí jímacích vedení, které jsou v místě křížení spojeny. Na ochranu stanových střech se používají samostatné jímače s potřebným počtem svodů. Kromě nich jsou nutné i na dodatečnou ochranu objektů vyčnívajících nad střechu (např. komíny, věže apod.).

Jímací vedení musí být umístěno na podpěrách, které zajistí dostatečnou vzdálenost od povrchu střechy či stěny. Tím je zajištěno, že nedojde ke vzniku požáru vlivem zahřátí vedení při průchodu bleskového proudu. Délka podpěr závisí na typu povrchu, u hořlavých povrchů je větší.

Samostatnou kapitolou jsou tzv. aktivní hromosvody. Na rozdíl od běžných dokážou „přivolat“ bleskový výboj v případě nahromadění el. náboje v atmosféře. Díky tomu umí vytvořit větší ochrannou zónu, jsou tedy vhodné jako náhrada mřížových soustav pro rozlehlé ploché střechy. Uvádíme je však pouze jako zajímavost, protože o jejich účinnosti a vhodnosti použití odborníci dodnes vedou spory. V současnosti je nedoporučuje ani se jimi nezabývá žádná ČSN, podle níž byste je mohli nechat vyhotovit nebo zkontrolovat revizním technikem.